Také si někdy pomyslíte, že by bylo docela zajímavé zjistit, jestli některý románový nebo filmový hrdina skutečně existoval? Jenže někdy mají tak neuvěřitelné osudy, že by bylo docela těžké uvěřit tomu, že by někdo takový doopravdy chodil po zemi. Takový těžko uvěřitelný osud měl hrabě Monte Christo ze stejnojmenného slavného románu Alexandra Dumase. Zní to skoro fantasticky, ale muž podobného osudu skutečně žil. Celých čtyřicet let před tím, než Dumas napsal svou světoznámou knihu.
· Spisovatele nechal nahlédnout do archivu policejní archivář Jacques Peuchet.
· A tam se tento pozoruhodný příběh skrýval.
PŘÍBĚH ZRAZENÉHO ŠEVCE
Skutečným hrdinou (proti své vůli) byl mladý švec Pierre Picaud. Je sice chudý, ale šťastně zamilovaný do krásné a bohaté Margarity. Vše je na dobré cestě a Pierre věří ve šťastný život.
§ Dál už vše běží stejně (jen s malými odchylkami) jako v románě.
§ Přichází fingovaná velezrada, po níž následuje vězení.
§ A to vše opravdu jen pro lásku krásné dívky.
Skutečný hrdina si odsedí sedm let. Za tu dobu se prokope do vedlejší cely, kde mu majetek odkazuje jeho spoluvězeň, bohatý italský kněz.
· V okamžiku, kdy se Pierre dostává na svobodu, se oba hrdinové i příběhy začínají mírně odlišovat.
· Románový hrabě je kultivovaný muž. Skutečný bývalý vězeň je napůl šílený člověk.
Jediné, co měli společné bylo to, že je nikdo nepoznal. Téměř všichni spisovatelé, kteří zpracovávali skutečné příběhy skutečných lidí, si museli ledacos přimyslet, aby jejich příběh byl trochu „šťavnatější“. Alexandre Dumas udělal pravý opak. Lidé, kteří mladému Pierrovi Picaudovi ublížili, skončili mnohem hůře, nežli je v knize popsáno. Sám Picaud nakonec umírá rukou vraha, který jako jediný poznal jeho totožnost. Když Picaud roku 1828 ve svých padesáti letech umírá, vypráví svůj těžko uvěřitelný příběh policii.
