Krtek obecný (Talpa europaea), je milovník vlhčích a kypřejších lokalit, s dostatečnou zásobou hmyzu, larev a žížal. To vše obvykle poskytují lidmi obhospodařované pozemky zahrad, ale třeba i fotbalových hřišť, která jsou svými travními kořenovými systémy přímo krtčím rájem.
Tento savec je sice ochuzený o velkou část zraku, zato o to více mu příroda nadělila schopnost vnímat vibrace půdy, které vyvolává jeho kořist svým pohybem. Kromě výše zmiňovaných žížal a larev, nepohrdne ani menším hadem, ještěrkou, či mládětem myši a rejska. Je to gurmán, který denně spořádá až polovinu své váhy, tedy asi 40 gramů potravy. Právě při jejím obstaráváním vytváří svýma silnýma předníma nohama chodbičky mezi kořeny rostlin, kde se ukrývá, nebo cizopasí krtkova oblíbená potrava. Toto podrytí kořenů l má pak bohužel za následek odumření celé rostliny. Z tohoto důvodu je krtek často pronásledován a ze svých lokalit vyhošťován různými osvědčenými způsoby, ale vzhledem k jeho poměrně rychlému množení, jde mnohdy o marnou snahu zahrádkáře.
Samice na jaře rodí pod zemí 3 až 9 mláďat, která dosahují velikosti pouhých dvou centimetrů a od matky sají 4 až 6 týdnů mléko. Poté, kdy jim naroste srst a zesílí, si začnou sami obstarávat potravu. Dožívají se dvou, až tří let a jsou aktivní po celý rok, tedy i v zimě.
Nikdo nevidí na svém pozemku rád tohoto návštěvníka, ale vezměme v úvahu, že krtci nás zbavují spousty škůdců, kteří se zde vyskytují. Proto vyčkejme, až krtek svůj rajon vyloví a odstěhuje se o dům dál. Pokud se vám podaří chytit živé zvíře, odborníci radí ho odnést za vodní zdroj, nejlépe za potok, aby se k vám nemohlo zpět dostat, anebo co nejdále od zahrady, do volné přírody.
A pokud se přece jen na boj s krtkem chystáte, je třeba upozornit, že se jedná o chráněné zvíře a jeho usmrcení vás může přijít až na padesát tisíc korun.